Aktuální teplota v Gradac 11°C

Zaostrog

 

Zaostrog je poprvé zmiňován v písemných dokumentech v roce 1494, ale žulový ruční mlýnský kámen z mladší doby kamenné nalezený na kopci Viteru nad Zaostrogem dokazuje, že zde žili lidé i v dávné minulosti. Mnohé antické památky na území Zaostrogu svědčí o období římské říše (reliéf tanečníků a flétnisty v ilyrském kroji, reliéf boha Mitry a dva náhrobní kameny).

Po příchodu Chorvatů na toto území stará osada dostala nový název – Ostrog. Byzantský císař Konstantin ho v roce 950 uvádí jako jedno ze čtyř opevněných měst Paganije – Neretvanského knížectví (Mokrun, Berulija, Ostrog, Labinbetza). Středověká pevnost Ostrog se nacházela vysoko na kopci Špašnika; později vyrostla na severu pod kopcem nová vesnice – Zaostrog. V 15. století byli majiteli Zaostrogu chorvatští šlechtici, bratři Vlatkovič-Jurjevič, kterým patřil i hrad na Viteru. Svědky té doby jsou zbytky staré pevnosti s kamenným prahem a reliéfem ruky. V 17. století se začíná osídlovat i pobřeží, kam se po roce 1962 přestěhovalo veškeré obyvatelstvo z horní osady.
 
Ve staré vesnici Zaostrog jsou tři kostely: starý gotický kostel sv. Barbory s hřbitovem, kostelík sv. Rocha (Roko) ze 17. století a nejnovější kostel sv. Barbory z roku 1872. K těmto kostelům patří rovněž tři kaple: sv. Antonína (Ante) z roku 1893 ve vesnici, kaple Panny Marie z roku 1911 v Kučinách a kaple sv. Eliáše (Ilija) z roku 1894 na Prosiku.
 
Nejdůležitější historickou památkou v této oblasti je františkánský klášter Panny Marie. Legenda vypráví, že ho ve 14. století založili  poustevníci sv. Augustina a po pádu Bosny v roce 1463 ho opustili. V roce 1468 tento klášter obydlili františkáni z provincie Bosny Stříbrné, kteří v něm působí dodnes. V roce 1640 prohlásil generální vizitátor z Říma tento klášter za nejlepší ze všech klášterů v tehdejší provincii. Kamenný nápis z roku 1589 vytesaný nad hlavním vchodem do klášterního kostela je napsán v chorvatském jazyce písmem bosančica. Zdejší klášter Panny Marie byl v té době světoznámou svatyní, nacházející se na soupisu světových posvátných mariánských míst, a měl také významnou vzdělávací roli. Byly zde založeny školy pro vzdělávání kněží, ale i školy obecné a humanistické, gymnázium, studium filozofie a bohosloví. Klášter má také bohatou knihovnu, čítající kolem 20 000 svazků a archívní fond. V klášteře je galerie děl jednoho z nejznámějších žijících chorvatských malířů – Mladena Veži. V Zaostrogu žili mnohé významné osobnosti chorvatské kultury, jako je například fra Andrija Kačič Miošič, který zde také zemřel, anebo fra Ivan Despot.
Botanickou zahradu kláštera zdobí přes 250 rostlinných druhů.....
 

 

Newsletter